Nebýt odhlášek kvůli ledovce na silnici, mohli jsme překročit třicítku v počtu účastníků. U jejich věku jsme to číslo poté, co šla domů Nikola, splnili stoprocentně. Tedy doufám, že to platí i u Lucie, která skončila devětadvacátá. Co se týče zkušeností, jde ruku v ruce s tím fakt, jak dnešní zkušené ženy skvěle vypadají. Abych jenom nekecal, tak Vám je ukazuji. Uprostřed stojí Anička Brokešová, která dáti všanc klid v rodině, mohla být v celkovém pořadí turnaje třetí. To by ale musela zaříznout (ve výsledkové listině) svého manžela Františka, ale je to moudrá žen. I další dvě ženy měly jistě moudré vysvětlení pro svou hru. Asi, že stačí si dát šest her, které jim zajistí slávu a jako koně ať se rvou o místa na čele výsledkové listiny chlapi. Skvěle v tyrkysovém vypadající Danuše skončila mezi ženami druhá a hodit o dva body víc, mohla zaříznout Kolju Fufalka, kterému bych to ze všech sil přál. Proč? Celý den se ke mně choval s úctou nedostatečnou a to se neodpouští. Teda já mu to neodpustil doteď. A teď už jo. Magdalena, ta výborně vypadá v pestrobarevném a s vlasy padajícími až na ramena. Ta klepla Karla Nováka o bod, čímž ho dostala na místo nejlepšího hráče, který se nedostal nikam, ani do semifinále. Na druhou stranu, Karel je na turnaji nováčkem a ví, jak se chovat k dámě. A co se týče tří nejlepších mužů, tak červený vpravo je František, který se nechal neporaziti svou ženou. Máš recht Franto, my jsme stará škola. Na druhé straně stojí v brýlích Sláva Šilar, který mohl způsobit tragédii. Stačilo šest bodů, aby predátor Ondra Suran nevyhrál a to by byla tragédie. Ne že by se nenašlo pár jedinců, kteří by se tomu smáli, to by se našlo, ale Ondra ani jednou nešel pod 200 a jeho nejslabší hra je 213. Jak se říká „komu čest, tomu čest a komu tátor, tomu tátor“. Tím jsem vedle pár výtečníků zmínil elitu dneška, a teď jdu na zbytek. Do finále se dostali i Marcel Svoboda, jemuž sedlo mazání, Jara Peštál a Pavel Lůža, což jsou dva mí velcí přátelé a nejlepší Brňané a Jirka Kocián, který mě štve. Kdyby se na dopolední turnaj přihlásil, zaplatil a netrval na hře, byl by taky přítel, ale takhle…, ale taky to s ním jde. Nejlepším semifinalistou (finále mu uniklo o pět bodů) byl Jirka Harašta. O malinko větší fousek chyběl Jirkovi Pryčkovi a do semifinále se dostala, vedle dvou dam, i dvě zvířátka (Čejka a Sršeň), jeden veslař (nebo pádlař? zkrátka Vodák) a Kolja, kterého jsem už pomluvil. Ten měl z pěti kvalifikačních her tři dvoustovky, v semifinále pak hodil krásných 146 a šel do kopru. Slušně řečeno, on šel jinam. Ono s tím, jak semifinále pohnojila Magda, sedmá z kvalifikace, tak to ještě docela šlo. Patent na nejlepšího z nejhorších by si mohl pořídit Karel Novák, dopoledne byl nejlepší z jelit a teď byl nejlepší z těch, co nepostoupili. Já ale beru jeho hru na galantního slušňáka, to ovšem platí vůči Magdaleně, k Irence se zachoval až brutálně. Za Irenou, na devatenáctém místě, je poslední hráč, který hodil dvoustovku, Jirka Staněk. Za ním jsou natěsnání dva reprezentanti Olomouce, Míra a dopolední vítěz Toník. Jana Svobodová s výjimkou poslední hry podala snový výkon, jímž deklasovala super kvalitní hráče. Myslím tím kuželkáře Hradila, starého Láďu a ještě staršího, a tím i zkušenějšího Honzu. Za touhle partičkou skončil hráč nejzkušenější, Petr Musil a hráč právě zkušený, což je čerstvě padesátiletý Milan Neugebauer. Milane, všechno nej. A pozor, mezi ním a nezkušenou Lucií, je má čerstvá asistentka Andrea Kubešová. Při turnaji obíhá dráhy, diktuje mi výkony a chybuje jen v tom, že mi říká „nekecej a piš“, to by neměla. Po zásluze je na fotce nejčestnější, na fotce se svým vůdcem. Ona a on mají velkou zásluhu na tom, že to šlo jako po másle, už se oba (a snad i Vy všichni) těšíme na turnaj příští. ZB

Výsledky turnaje – ZDE