V pátek 5. září kvartet hráčů rozehrál obvyklou předehrávkou devátý letošní turnaj jediného kategorie A na herně Xbowlingu Prosek Duo, tedy Prosecké Iron Desítky, aby je pak během hlavního hracího dne v neděli 7. září následovala pouhá devatenáctka nejvěrnějších.

A to bohužel přesto, že ještě předchozí den obě kvalifikační rundy, čítající dvakrát šestnáct míst, praskaly obsazeností ve švech. To, že každého turnaje vždy někdo na poslední chvíli účast odřekne, žel k pořádávání a asi běžnému koloritu patří, je jasné, ale takový počet je již skutečně zarážející a o to víc, že bychom spíše s (ne)plánovaným ukončením i této série čekali hráčský zájem ještě si zahrát, dokud je to možné, efekt je opačný. Ovšem lze pochopit epidemii podovolenkových bolístek i únavu z opět už, byť v ranním hodinách kolidujících hracích dnech Extraligy ČBA, jenž termínově zasahuje do turnajů nedělních. Stejně jako ABL do těch ve dnech všedních, jako jest tomu kupříkladu i při úterní derniérové Prosecké Iron Devítce (kam jste všichni na úterý 9. září i tak zváni).

Dobrou zprávou alespoň je, že po domluvě s provozovatelem herny se podařilo oddálit předčasné ukončení celoroční série, a tak ještě tento turnaj nebyl nakonec závěrečným, tím bude následný říjnový.

Hrálo se tentokrát na středním mazacím modelu SYC Planet Fun a po dohrání kompletní kvalifikace se losoval i finanční Iron BONUS v hotovosti. Díky nízké účasti v součtu startů i opakovaných, kdy za každý je navyšován o 50,- Kč, se jeho výše ani zdaleka nepřiblížila možné kolem 3000,- Kč, ale i tak 1250,- Kč pro vylosovaného šťastlivce, jímž byl osmnáctý v pořadí Josef Vlček, bylo příjemným přilepšením.

Vítězem páteční předehrávky, a tedy s jistotou přímé účasti ve finále se stal jako již po několikáté Jakub Šarišský, majíc součet pěti her, hraných americkým způsobem, krásných 1044 bodů a vysokou laťku nastavil i průměrem 204, 80 bodů. Ovšem ani on se ze zdravotních důvodů nakonec finále neúčastnil, stejně jako během neděle hrající Petr Pekár, který rovněž po odehrání kvalifikace nuceně odstoupil.

V kvalifikaci, čítající pět her hraných americkým způsobem na při prezentaci vybraném páru drah letitého premianta úvodních her, tentokráte zcela nečekaně rovněž ze zdravotních důvodů absentujícího Josefa Colona více jak výborně zastoupilo jeho neodmyslitelné hráčské dvojče Antonín Matějka, který po zásluze úvodní část turnaje ovládl, když zahrál součet 1072 bodů a podařila se mu i hra hodnoty 267 bodů, již nikdo během večera nepřekonal a tak převzal posléze další ocenění za autorství Nejvyššího výkonu turnaje.

Vlivem účasti a odstupu zraněných hráčů, pro všechny ostatní přítomné ještě hra nekončila, ti, kteří se nevešli do přímo postupující finálové třináctky, měli šanci spáchat reparát alespoň v Desperátu, ve hře poslední naděje o tři postupová místa díky jediné, stále americkým způsobem, ale bez handicapu i tréninku a na dráhy sestupně nasazeni. Těmi úspěšnými byli se 168 body Josef Hladík, Štěpán Blaška díky 166 bodům i Albert Jarovský s body 162. Oproti tomu jeden jediný naopak do pozice prvního nepostupujícího odsunul alespoň finančním bonusem obdarovaného Josefa Vlčka.

Ve finále, kde si hráči dle pořadí na rozdíl od Desperáta, kdy jsou sestupně nasazeni, své oblíbené dráhy, respektive pár drah, volí, se hrají závěrečné dvě hry od nuly na součet s hrou třetí, průměrovou kvalifikační, pochopitelně již opět včetně pomocných handicapů. Souboj o přední i zadní příčky byl hodně zajímavým i vyrovnaným a po dlouhé době jej okořenila i účast alespoň dvojnásobná dámská.

Ve výkonech z kvalifikace pokračoval dále Antonín Matějka, což mu nakonec vyneslo i konečné vítězství celkově, když jeho finálový součet činil 626 bodů, čímž o pouhé čtyři body pokořil stříbrného Jaroslava Kfrupinského. Bronzový stupínek patřil o dalších pět kuželek méně úspěšnému Tomáši Brichovi a do oceňované osmičky nejlepších pak proklouzli ještě Jan Štulc, Martin Palas, Martin Hypius a obě dámské finalistky, kdy u nich nejen o pořadí celkovém, ale i ocenění Nejlepší ženy rozhodla kuželka ve prospěch Nely Capilové před Krystynou Janočkovou pouhá jediná. Doplňkové výkonností kategorie tentokráte patřili v P165 Miroslavu Nýčovi a v nejnižší P150 triumf z turnaje srpnového obhájil Jaroslav Botor.

V průběžném celoročním žebříčku si před závěrečným turnajem série aspoň jednou přišlo zahrát již 66 hráček a hráčů a po dalších opravách nejméně úspěšných startů pravidelně účastnivších si průběžného vedení díky 325 bodům upevnil Antonín Matějka. Druhý zůstává Štěpán Blaška s 307 body a shodně ve vyrovnaném pořadí mají po 304 bodech i stále bronzový Josef Colon, respektive čtvrtý Albert Jarovský.

Již skutečně derniérový, v pořadí jubilejní desátý letošní turnaj je plánován tradičně na první neděli v měsíci, a to 5. října opět s možností účasti v páteční předehrávce, konající se 3. října v obvyklém čase 16 hodin.

Obsazovačka tam je již otevřena i aktualizována, věřme, že alespoň s drtivou většinou i případnými dalšími hráčkami a hráči se znovu potkáme a rozloučíme se nejlepší možnou, tedy sportovní cestou nejen s touto, ale historií několikaletou všech zde pořádaných turnajových sérií pod hlavičkou „Iron“. Použitý mazací model zveřejníme i s grafickou podobou nejpozději v upoutávce na turnaj zhruba s týdenním předstihem.

Výsledky turnaje – ZDE

Pořadí série – ZDE