Jeden hráč po pauze a dva úplně noví, to je 50 % odměněných účastníků prosincového turnaje. Deset krabiček s vánočním cukrovím, to byly losované ceny z Cukrárny V uličce, ovšem nad tím vším trčel výkon mé osoby, myslím tím organizační. Vrněl jsem blahem, že mám přihlášených ideálních čtyřiadvacet hráčů na osm drah. Napsal jsem jména do losovacího programu, když přišel ošklivý dotaz, proč nemám napsaného i Kolju Fufalka, když na herně je. Měl jsem radost, že je všechno jako skoro vždycky, když jde všechno hladce, tak je to nuda, a šli jsme do boje. V první hře ukázali, kdo bude soutěži vládnout, Franta Mlčák, který pak opravdu vyhrál, a Eva Appeltauerová, která to nemyslela úplně vážně. Po třech hrách počítač hráče rozdělil do osmi tříčlenných skupin, které hrají dvě hry. Vítěz  každé skupiny a čtyři další s nejlepším součtem jdou do finále, ostatní pak do malého finále, jen Rosťa Konečný šel tentokrát jinam. Ne tam, jak si myslíte, vytvořil skupinu „možná příště“, která hraje dvě hry a ve které nejlepší hráč dostává flašku. Tedy Rosťa. V semifinále se přes 500 bodů dostali jen Kolja Fufalko a Danuše Krejčová (to je ta, co mírně kritizovala můj vkus). Nejblběji z těch, co se prokousali do finále, hráli Viktor 414 a Zdeněk 411. Ten to asi měl jako trest za to, že když jsem byl až po uši ve zmatku (který jsem zavinil, ale to je jedno), tak na můj dotaz, jak se mu turnaj líbí, řekl, že takový turnaj ještě neviděl. A teď jak to asi myslel, že? Všimněte si, že citlivě nepíšu, že Vodák a Hurt, stačí křestní jména, Šťouralové ať si příjmení vyšťourají. Nejlepší nához ve finále měl právě ten nepříjemný Zdenda, ovšem hrálo se na dvě hry, takže skončil o pět bodů za Frantou Mlčákem. Na fotce jsou s nimi Danuše (měla s sebou výborné linecké cukroví, příště prý do něj dá víc marmelády) a Jana Svobodová (ta poručila kapičky). To jsou jediné, a tím pádem nejlepší dvě ženy, které se do finále dostaly. Z mužů Pavel Lůža a Míra Koukal skončili daleko za Frantou a Zdeňkem, ostatní muži skončili daleko za Pavlem a Mírou. Na druhém obrázku je nejlepší muž a nejlepší dívka z malého finále. Zdeněk Čejka vypadá dobře a svým výkonem by byl ve finále pátý. Aneta Veselá vypadala při hře asi jak Zdeněk Čejka, ale po hře, třeba na fotce, vypadá velmi dobře. A co se týče výkonu, tak ve finále by byla ještě před Janou Svobodovou, a to je velmi zkušená závodnice. A kdo jim šlapal na paty? Zdeňkovi trochu Tonda Osička, Sláva Šilar ne. Ten totiž hraje schválně zadrženě, jeho cukrárna je totiž partnerem turnaje, tak nechce drancovat ceny. Aneta vyhrála taky celkem jasně, to díky i tomu, že Eva, Andrea a Jana hrály jen tak, aby porazily Rosťu. S Anetou prohrál i Zdeněk Veselý, což vypadá na jejího tátu, můj bratr Jan, což vypadá na velké trdlo a Jirka Hradil, což vypadá na velké překvapení. V mužích zůstal za Tondou Osičkou Jara Peštál. Myslel si, že mu opuchl palec, takže mu koule na něm zůstávala, já myslím, že měl trochu problém s technikou a pak taky Jirka Kocián. U něho to neumím vysvětlit, neboť je to, podle mě, talent, jaký se hned tak nevidí. Nepodezírejte mě ze škodolibosti, že bych to myslel, jako Zdenda Hurt, když říkal, že tak vedený turnaj ještě nikdy neviděl, tak to ne. Jirka je pašák, jako já. No a tím se sunu ke konci. Tento devítkový turnaj je „béčkový“, abych mu dodal vážnosti, tak se od ledna bude jmenovat „Mistr cukrárny V uličce“, hrát se ale bude až v únoru. V lednu to bude Citroen, ale pod názvem „Fortell cup“, to kdybyste ho hledali. Stejný název bude mít Vinca, což je pro Vaši informaci Barvínek. Vinca minor – Barvínek menší. Čímž se loučí ZB.  

Výsledky turnaje – ZDE