Marcel Svoboda potvrdil, že je nejlepší. Měl nejlepší průměr turnaje, byl nejlepší v kvalifikaci a byl nejlepší mezi těmi, co vypadli v semifinále. Na špici v celkovém pořadí se usadili jinší draci. Jako nejhorší mezi těmi, co se dostali do semifinále, byl Láďa Koubek. O tři místa před ním, nejhorším hráčem lepší poloviny kvalifikace, byl můj bratr Jan. Hvězdou mezi nimi byla Irena Zelinová, v kvalifikaci osmá a na konci turnaje třetí. Fotka celkem dobře ukazuje, co jsou zač. Láďa – vítěz, je uprostřed, po pravici má stříbrného a Irena je jediným člověkem, co na té fotce vypadá celkem normálně. K ní by se hodila, rovněž dobře vypadající, Danuše Krejčová, která skončila těsně čtvrtá. A pozor, další hvězda, zlobivý Pavel Nádvorník. Těch keců, když jsem mu řekl, že turnaj zahájí s Danuší jednou hrou na dráze 3 a 4 a pak že už jdou hrát ostatní po třech na dráze. Skončil pátý, ale já mu přál místo šesté, případně horší. Škoda. Šestý skonči Jirka Hradil. Přinesl mi Blanenský zpravodaj, ve kterém se píše o našem květnovém Fortell cupu. Vymámil ze mě za něj Griotku, za hodinu mi přinesl Kuba Nesnídal dva další, a zdarma. Tak mám tři, dva jsem ochoten prodat. Vítězství ve finále těsně uteklo Frantovi Mlčákovi a Tondovi Osičkovi. Jsou to dva frajeři, sportovci, oni vědí, proč si jich fakt vážím. Mezi Marcela Svobodu a Ondru Surána, se vmáčkla Anička Brokešová. Vmáčkla se ve výsledkové listině, na fotce se mezi ně, držitele nejvyšších náhozů, vmáčkla Irena Zelinková, nejlepší žena turnaje. Nabízel jsem jí, že se fotit nemusí, že už je na první fotce. Ta mě hnala, a Ondra s Marcelem se k ní přidali, srabi. Jirka Harašta byl pátým mezi těmi, co nehodili žádnou dvoustovku, za ním uzavíral elitní třináctku Míra Koukal, výrazná postava turnaje. Jednu dvoustovku hodil, ale hlavně donesl tři šejkry jako dar a balíček propisovaček. Ty šejkry jsem rozdal, propisky jsem si nechal. Ty mi totiž kradete a já jich mám už jen asi padesát. Čelo skupiny „jelita“ bylo taky výrazné. Cukrář a výrobce nejlepších zmrzlin a zákusků Sláva Šilar, skvělá Hela Simeonová a Jana Svobodová, tu uvidíte na obrázku zítra. A pak je tu mistr Evropy Neugebauer, pokud se díváte na atletiku. Je to atlet, i když si myslím, že ten náš, Milan, na desetibojaře nevypadá (já kdysi udělal v desetiboji 5155 bodů, ale to byly jiné tabulky). Milan vymlel talentovaného Luboše Marka, za nímž o jeden bodík skončil František Brokeš. Elitní dvacítku zakončil zbrklý Jara Peštál. Když jsem ho vylosoval v tombole, už na herně nebyl. Jestli mne za čtrnáct dní nepřipomene, tak o hodnotnou cenu přijde. Oko bere, ale ne vždy, což Vám může dosvědčit Pepa Simon, dostal prd. A to za ním skončila neuvěřitelná dvojice Pavel Lůža a Andrea Kubešová. Mezi Pepou a Andreou byly dva body a již zmíněný Pavlík. To je tlačenice, ve které já bych se bál. A přichází svatá trojice. V jejím čele je dobře vychovaný Libor Knespl. Ví, co se patří na návštěvě. Začal velmi zvolna, seznamoval se a poslední tři hry už ukazoval zuby. Za ním skončila Jana Mlčáková, která, majíc na starosti manžela Františka, považuje pětadvacáté místo za úspěch. No a do elitní šestadvacítky se dostala i Lucka Gagalíková, fotografka akce. Celkově lze turnaj hodnotit kladně, hlavně díky tomu, že jsme u baru a v kuchyni zabavili dva ventilátory, které vytvořily snesitelné prostředí na herně. Servírkám i personálu kuchyně se omlouváme, zvláště v kuchyni muselo být děsně. Však hned, jak jsme dohráli, tak jsme průvan vraceli. Což je vše, co jsem chtěl napsat. Další Vinca s Mistrem jsou za tři týdny, je to malinko našlapané, ale blíží se chvíle, kdy budu mít mezi turnaji rozestupy čtrnáct dní. Čímž se s Vámi loučí Zdeněk Barvínek.

Výsledky turnaje – ZDE