V úterý 2. prosince se odehrál na herně Říčanského Bowlingu Vojkov speciální vložený jednorázový sváteční turnaj pod příznačným názvem Říčanský Vánoční Devítkoosmičkový Iron Special.

Po odehrání pravidelných sérií Říčanské Iron Devítky i Říčanské Iron Jedenáctky právě tento ukončil již definitivně celou letošní zdejší turnajovou sezónu, a i podle toho samotný závěrečný večer byl koncipovaný. Novou sezónu roku 2026 otevírá až ve středu 7. ledna další ze speciálních jednorázových turnajů a sice bonusový finálový Říčanský Iron Trojník Final 2025, určený primárně pro TOP 40 hráček a hráčů celoročního věrnostního pořadí herny, kde pořadí je určováno podle účastí na zde pořádaných turnajích, hraných pod hlavičkou „Iron“. Na něj i turnajové série další jsou již otevřeny obsazovačky, případní zájemci o start se tak již mohou přihlašovat.

Turnaj tento vánočně lazený, ačkoli se jedná o samostatný, právě i do věrnostního místního žebříčku, a to dvojnásobně a rovněž do pořadí celoročního Říčanské Iron Devítky coby turnaj dvanáctý, byl započten. Oba žebříčky, tedy celoroční Devítkové pořadí i Říčanský Iron Trojník 2025, jsou tímto již zkompletovány a v nejbližších dnech zveřejněny konečné podoby a konečné pořadí.

Hrál se netradičním způsobem, kdy dámám při shození prvním hodem již osmi kuželek byl počítán strike čili nedohazovaná osmička, těm, co mají průměr v turnajovém žebříčku nad 175 bodů, byla nastavena nedohazovaná devítka. Mužům rovněž, ovšem ti, co měli k tomuto dni v turnajovém žebříčku průměr vyšší 185 bodů, hráli klasicky, zůstala-li jim na dohoz jedna kuželka a ta se jim shodit podařila, byl tento hod přepsán jako strike. Čili hráli devítku dohazovanou. Jediným z hráčů, kteří dobrovolně přešli do vyšší kategorie, byl odvážně Erik Koritko, který se zřekl devítky nedohazované a spolu s kvartetem dalších i on hrál dohazovanou, byť jak se posléze ukázalo, jej to stálo postup do závěrečného finále.

Odreagovat před Mikulášskými, a hlavně Vánočními i Novoročními svátky se přišla rovná čtyřicítka hráček a hráčů, kteří, nejen, že měli šanci na obvyklý devítkový bonus v podobě sušenek a pitíček za pět jakýchkoli striků v řadě, za dohozený jakýkoliv splite či za strike s vloženou kuželkou červené barvy, v případě, že se postaví na pozici kuželky první a podaří se zahrát strike čistý. Velkým lákadlem bylo i dobrovolné startovné, každý mohl uhradit částku dle vlastního uvážení a děkujeme všem, ať už zaplatili jakýkoli obnos (rozmezí bylo od 300,- Kč dokonce po 1000,- Kč), což suma sumárum ve finále zaplatilo nejen celkem vysoký pronájem drah, ale i většinu cen konečného pořadí, doplňkových i bonusových.

V kvalifikaci si všichni odehráli tři hry na jedné, při prezentaci vybrané dráze a nejlepší kvarteto hráčů poté postupovalo přímo do finále a těmi byli oceněný vítěz kvalifikace Ondřej Kvasnička se 781 body, Ivan Kober se 773 body, Miloslava Suchánková majíc o pouhou kuželku méně a Ján Ďaďo s body 750. Další dvaatřicítka postoupila do následného semifinále, kde se hrály dvě hry na součet od nuly stále stejným způsobem, aby pak lepší šestnáctka doplnila počet dvaceti finalistů. Znamenalo to, že čtyři účastníci bohužel měli cestu do semifinále zavřenou, tím, kdo byl nejblíže, byl s 534 body Pavel Lukeš. Jiří Egert byl poté celkově jedenadvacátým, což znamenalo prvním nepostupujícím do finále.

Než došlo na hry semifinálové, proběhlo losování pěti doplňkových bonusových cen, kdy bowlingové doplňky získali podle umístění po kvalifikaci Liborové Staněk a Tyl i Kateřina Šponerová, drogistický set Jan Suchánek a voucher na startovné na všechny následné turnaje hrané pod hlavičkou „Iron“ v symbolické hodnotě 2025,- Kč Pavel Lukeš, který tím získal slabou náplast za vypadnutí ještě v kvalifikační fázi turnajového večera.

Kvartet přímo postupujících se svého práva nezřekl, a tak po doplnění šestnáctkou postupujících semifinalistů si podle pořadí volili dráhy na poslední dvě hrané hry večera, které se již hrály americkým způsobem po pěti hráčích na páru drah. V součtu od nuly jim k nim bylo připočítáváno ještě bonusu podle pořadí kvalifikačního v obvyklém turnajovém ohodnocení v rozmezí 55, 50, 47, 45, 44 a vždy o bod méně. Mezi neobvykle vysokou dámskou účastí a nadto vysoce umístěnou se dokázalo vklínit několikero mužů a nejvýrazněji ostřílený harcovník Josef Colon, který zahrál na závěr málem dvě maximální devítkové hry hodnoty 300 bodů a ačkoli se mu to jen těšně nepovedlo, přesto po zásluze vítězí s celkovým součtem 626 bodů.

Druhá skončila Kateřina Šponerová, když i ona finále jednou „třístovkou“ ozdobila a tento den ji zahrála již podruhé. Její součet byl 542 bodů a na bronzový stupínek poté vystoupala s body 516 Miloslava Suchánková. Kateřina Šponerová si tak poté převzala ceny nejen za dvě maximální hry, ale i za pozici Nejlepší ženy turnaje. Miloslava Suchánková hru výše 300 bodů zahrála vůbec jako první již v kvalifikaci a stala se tak oceněnou autorkou Nejvyššího náhozu. Pivní triopack poté náležel nejen dvakráte Kateřině Šponerové a jednou Josefu Colonovi, ale ještě i Janu Štulcovi.

Oceněna byla podle pořadí dnes celá finálová TOP 10, kam se stupně dále patřili za čtvrtým Ondřejem Kvasničkou dále Ivan Kober, Jan Štulc, Vítězslav Květenský, Vasilika Kučerová, Jana Marešová a Jakub Šarišský.

Všem moc děkujeme za opravdu príma večer a ukončení letošní zdejší turnajové sezóny, obsluze herny za vzornou přípravu i průběh konaní turnajového klání, ještě jednou všem přejeme krásné Vánoční i Novoroční svátky a věříme, že na viděnou se sejdeme se všemi i třeba mnohými dalšími na startu sezóny následné, tedy turnajového roku 2026.

Výsledky turnaje – ZDE