Masakr, jaký se nevidí každý den. Tradiční řízečky s bramsalátem zvítězily na Quesadillou s kuřecím masem a sýrem 20:4. Pokud chce někdo vědět, která čtveřice nemá ráda vánoce, napište, za mírný poplatek tuto tajnou informaci prozradím. Touto bitvou začaly boje ve Vinca cupu a ty měly také výrazné postavy. Od zbytku startovního pole se oddělili Lucie Gagalíková a Petr Tomášek. Pro Lucii to znamenalo první místo při vybírání zákusků od Slávy Šilara, pro Petra postup do finále z prvního místa. Tady se už u něho projevilo, že se narodil ještě dřív, než já, takže po dnešních dvanácti hrách (Citroen a Vinca) skončil čtvrtý. Jen tři body ho dělily od Luboše Marka a od třetího místa. Luboš tím pádem vyhrál i přebory města Brandýs nad Orlicí, Petr byl druhý a třetím byl osmý z tohoto finále, Sláva Šilar, který ovšem už v Brandýse nežije. Z Brandýsa nikdo další nepřijel. Druhý a třetí z kvalifikace si to rozdali o vítězství v turnaji. Houbař Milan Brokeš si udělal náskok, který Kolja Fufalko ve druhé hře už jenom snížil. Hoši jsou na první fotce, já doufám, že mi ji Luboš, ale hlavně Milan odpustí. Mám ještě jednu jejich fotku, ale ta je pohledná a fádní, tato utkví líp v paměti. V kvalifikaci byla nejlepší ženou Hela Simonová, ovšem ta se tak těšila na dortíček, že semifinále vypustila a šla mlsat. Titul nejlepší ženy tak zbyl na Danuši Krejčovou, ta byla dokonce celkově pátá. Na záda jí uctivě dýchal Viktor Vodák, který ze samé úcty prohospodařil osmibodový náskok z kvalifikace. Ne svojí vinou byly potíže s Mírou Koukalem. Je Drahomír, já ho napsal jako Radomíra, ale zavinila to, navíc reklamovala Danuše, která ho do obsazovačky přihlásila jako Míru a to by neměla. Osmičku nejelitnější skupiny uzavírá Sláva Šilar, po kvalifikaci pátý, což lze, při jeho umění, brát jako skromnost. Smůlu měl Tonda Osička, kterému uniklo finále při rovnosti bodů s osmým. Dostal ovšem zákusek, stejně jako vítěz ranního turnaje, Marcel Sršeň, ale na rozdíl od Marcela se fotil. Na druhé fotce je s nejlepší ženou, je to ten divočeji vypadající. Oba hoši hodili jednu dvoustovku, stejně jako talentovaný Pavlík Lůža. Na ty tři pohled není příliš spektakulární, Marcelovu fotku, kterou jsem chtěl dát do profilu hráče, jsem vyhodil, neb se mu na ní leskly brýle. Hela Simonová, jedenáctá v pořadí, to je jinší kafe. Na fotce není, tak si ji zkuste představit. Velice se vyznamenal můj bratr Jan. Po kvalifikaci, ve které skončil na sedmém místě, se chystal zaútočit na mety nejvyšší. Asi byl spokojený, neb se udržel před Marcelem Svobodou, který měl v kvalifikaci dvě dvoustovky. Pak už se, můj bratr Jan, neudržel před nikým. Před něho se dostali talentovaní hráči, konkrétně Milan Neugebauer a reprezentant Pešti, Jara Peštál. To ses Jeníku, bratře můj, vycajchnoval. A zbývá kdo? Hvězdná pěchota. V jejím čele je kapitán Kubešová. Andrea. Tu ze semifinále vyřadil Jara Maďar a to při rovnosti výkonu. Co si budeme povídat, hezké to od něho nebylo, a to umí ještě německy, čili měl by to být člověk kulturní. Kupříkladu Zdenda Čejka shořel jak papírový čert, ale při rovnosti výkonu s Andreou se galantně zařadil za ni. Za Zdeňkem skončila trojice Milánová, Milán a Pavel. Milán, jeho žena je Marta. Ta si doma, aspoň doufám, udělá pořádek, takže Pavlíku to, že ji porazil o pět bodů, už dva dny mrzí. Tedy pokud nemá kůži z hrocha. A před nimi a za nimi jsou Rosťa Konečný a Jirka Kocián, jimž to patří. Na příští turnaj se totiž nepřihlásili, že prý jednou na soustředění, nebo na co, a nechtějí mi říct, co hlavně tam budou dělat. Na říjen není přihlášena Jana Svobodová, ale u ní vím, že bude sedět v letadle a pak přistávat. Přitom kdyby přemluvila pilota, aby přidal plyn, tak by turnaj možná stihla. A mohla obhajovat předposlední místo, za které je při devítce, která se bude hrát, stejně jako při Vincovi prd. A co závěrečné shrnutí? Řízečky, Milan a Kolja zářili, řízečky na bramsalátu a ti dva pěti dvoustovkami ze sedmi her, což je něco. Luboš Marek zazářil chytrou hrou, na třetí místo mu stačila dvoustovka jedna i když veterána Petra porazil jen o tři body. Dvoustovek bylo celkem třiadvacet, což bude za měsíc určitě překonáno. Bodejť ne, když se bude hrát devítka. A touto větou komentář končí a příjemné prožití všeho, co budete prožívat, přeje Zdeněk Barvínek

Výsledky turnaje – ZDE